Nutno podotknout, že čím menší tvar, tím hůř se navrhuje. A okna jsou mnohdy kamenem úrazu. Je nutné neřešit detaily a zaměřit se na ty hlavní tvary, které mají jít vidět. Okna v administrativní části jsou v obou patrech, v obou navazují na štuky a lišty. Zvolil jsem oblouková okna, působí tradičně a zabrání tomu, aby budova působila příliš "geometricky". Boční schodiště a vchod jsem vyřešil jednoduše, jelikož na tom místě plánuji složitou texturu.
Pokračoval jsem s hlavní částí. Nahoře ve věži je místo na pozorovatelnu, eventuálně na zvonici - musíme se v týmu ještě rozhodnout. Širší část věže jsem zvýraznil podlouhlými okny - zde by mohla být místo čirých skel nějaká vitráž - to ještě zvážím. Přeci jen jde o malé místo a vitráž by nemusela být tak zřetelná. Boční okna jsou dlouhá a široká, zde by už vitráž mohla jít vidět, ale na druhou stranu nevím, zda-li by se do oken hodila. Vchod má široký rám, nad vstupem není žádné okno pro případ, že by se nad něj umístily hodiny či cedule.
Okna ve třetí části - věži, jsou dosti tajemné. Šlo by odvodit, že se v ní nachází schodiště, velká pracovna, nebo snad laboratoř? Střešní okénko mi přišlo velmi roztomilé. Nyní už působí budova jednotně.
Teď, když už máme okna hotové, můžeme začít řešit barevné zpracování. To je mnohdy velmi zrádné a často se během práce několikrát mění. Střecha nemusí být jen červená, kámen nemusí být jen tmavě šedý, dřevo nemusí být nutně hnědé.
Nejtěžší je materiály a textury seskupit společně dohromady, aby vytvářely harmonický celek a navzájem se nevyrušovaly. Tmavé barvy by neměly být blízko sebe, aby nám nezanikly v jednu, to samé se týče světlých barev. Příliš kontrastní kombinace naopak působí příliš křiklavě a poťouchle.
V této fázi je nezbytné i nahození prvních základních stínu a určení, z jaké strany svítí slunce. Díky tomu začne být objekt plastický. Podrobnější stíny je lepší nechat až na pokročilejší stínování, které následuje v příštím díle.
Žádné komentáře:
Okomentovat